Naučit miminko usínat samotné ve své vlastní postýlce může být náročnější disciplínou. Samostatně usínat a spát ale patří do jeho přirozeného a zdravého vývoje. Jak ho to naučit?
Odpovědí je nezávislost a sebejistota.
Každé dítě ve věku okolo 1,5-2 let začne projevovat vlastní názor, potřebu, chce se samo rozhodovat. Často se tomu říká období vzdoru.
To stejné platí u samostatného usínání a spaní, kdy si dítě buduje sebejistotu a nezávislost. Schopnost usnout a spát bez pomoci rodičů mu poskytuje pocit autonomie a sebedůvěry.
Někteří odborníci zastávají názor, že by se děti měly vést k nezávislosti na rodičích, protože se tím učí samostatnosti.
To sice není špatně, nicméně my zastáváme názor, že aby děťátko mohlo být nezávislé a neocitlo se ve stresu nebo úzkosti, musí cítit podporu a lásku svých blízkých, kteří tu jsou pro něj. Potom bude vědět, že i když není k rodičům připoutáno, je v bezpečí.
Samostatné spaní následně může vést ke kvalitnějšímu spánku nejen děťátka, ale i rodičů. Navzájem se neruší, nebudí.
Co se týká miminek a jejich potřeb, není nutné na něco tlačit.
Každé děťátko má své vlastní tempo a co jedno zvládá ve čtyřech měsících, může být pro druhé obtížné i ve dvou letech.
Následujícími řádky se vám pokusíme předat pár tipů na to, jak miminku pomoci, aby dokázalo nejen samo usnout, ale i nadále spinkat v postýlce.
Jak asi tušíte, je to velmi individuální. Jsou děti, které spinkají ve své postýlce od narození nebo třeba od 4 měsíců, jiné vyžadují přítomnost rodiče mnohém déle.
Doporučujeme tedy zkoušet, ale netlačit.
Vytvořte nejen bezpečné, ale i klidné a příjemné prostředí. Atmosféru, ve které se miminko bude cítit dobře.
Většina novorozenců je schopna spát v hlučném prostředí a některým to i zůstane, ale postupem času většina dětí preferuje tiché prostředí s tlumeným světlem.
Základní pomůckou jsou zatemňovací závěsy, především v létě, a pomoci může i bílý šum nebo jemná melodie.
Jak už víte z našich předchozích článků, nebo se to jejich přečtením brzy dozvíte, rutina je velice důležitou součástí kvalitního spánku dětí.
Pročtěte si článek o spánku miminek od narození do 3 měsíců a ideálně také článek o rutině.
Základními body je pravidelnost, předvídatelnost a přesnost. 😊 Například společné koupele, čtení oblíbené knížky, bílý šum a další.
Když miminko začne během uspávání plakat, můžete v začátcích vyzkoušet nebrat ho do náruče, ale pokusit se ho uklidnit jinak.
Konejšením jak slovy, tak hlazením, držením za ručičku, zpíváním, poklepáváním po zadečku nebo pohupováním. Poskytnete mu pocit bezpečí a pomůžete mu postupně usnout samostatně.
Pokud přecházíte na samostatné usínání ze společného spánku, můžete zkusit začít přesouvat děťátko do vlastní postýlky po usnutí. Později ho zkusit přesouvat předtím, než upadne do úplného spánku a tento interval postupně zkracovat.
Když se vám podaří miminko uspat v postýlce, zkuste později zvětšovat vzdálenost mezi vámi.
Můžete si sednout kousek vedle, třeba na dosah ruky, miminko můžete hladit a postupně se vzdalovat směrem ke dveřím.
Rozhodně nepodporujeme metodu vyplakávání, kdy děťátko necháte samotné se vyplakat. Vždy když je rozladěné, pláče, nepomáhá utišení jinak než kontaktem s vámi. Rozhodně mu ho tedy poskytněte.
Postýlka nemusí sloužit pouze ke spánku. Využijte ji přes den i jako hrací plochu, nechte v ní děťátko bláznit.
Ke spánku mu do ní můžete dát v pozdějším věku (kvůli bezpečnosti, o které si více přečtěte v článku Jak bezpečně ukládat miminko), oblíbeného plyšáka nebo jinou hračku.
Buďte trpěliví. Naučit dítě spát samotné může být stresující a náročný proces. Každá rodina má své tempo, své potřeby, a to je nejdůležitější.
Není potřeba nic lámat přes koleno jen proto, že kamarádky Terezka spinká sama od 4 měsíců. 😊